KSČM

Americká levice je slabá a dezorganizovaná

            Unikátní příležitost vyměnit si názory se zástupcem americké intelektuální levice měli účastníci semináře Spojenectví Práce a Solidarity (SPaS) v minulém týdnu. Hostem totiž byl profesor Jerry Harris z Chicaga, předseda Asociace globálních studií Severní Ameriky, který v tomto semestru hostuje v Centru globálních studií Filozofického ústavu AV ČR.

            Tématem jeho přednášky byla role USA v globálních konfliktech. Svět by měl být multipolární, zdůraznil profesor hned v úvodu, když přiblížil situaci v americké politice. Vládnoucí třída v USA je názorově roztříštěna; ovšem dezorganizovaná a k tomu ještě slabá je i americká levice. Harris je toho názoru, že nynější vojensko-průmyslový komplex je dogmatický, až tendující k fašismu. Americká vládnoucí třída si představuje, že bude hlavním hráčem světa, jak uvedl, a chce svou pozici utvrzovat ovládnutím ekonomických toků a trhů.

            Od druhé světové války, kdy se USA staly supervelmocí, prohrály či nevyhrály řadu válek: ve Vietnamu, Kambodži, Iráku, Koreji… Tím podle něho ztratily svou hegemonii. »Válka v Iráku byla strašnou chybou,« zdůraznil, a přesto USA nadále cítí potřebu zasahovat v různých zemích, avšak pouze omezeně a v kooperaci s někým. »Můžete si koupit hrubou sílu pomocí měkké síly, například neziskovek,« poodhalil některé praktiky americké administrativy. Spolu se spojenci prý mohou Spojené státy dosáhnout »nejlepších výsledků«, »ale když je zapotřebí, jdeme do toho i sami« - vysvětlil uvažování vládnoucích elit USA.

Bouřlivá diskuse

            Zásadní výměna názorů proběhla v diskusi. Posluchači, kteří zaplnili do posledního místečka zasedačku v Domě odborových svazů v Praze, se s otázkami hlásili jeden přes druhého. A ne všechna profesorova stanoviska, resp. odpovědi, přítomné zcela uspokojila.

            Administrativa prezidenta Obamy je umírněně liberální, poznamenal Harris, tedy ve srovnání s »vlčáky« typu G. W. Bushe nebo senátora Josepha McCarthyho. Ostatně, strýc profesora Harrise byl v době mccarthyovského honu na čarodějnice na seznamu nežádoucích »nepřátel USA«. Také Hilary Clintonová, jež se uchází o post prezidentky, je ve své politice agresivnější než Barack Obama.

            Harris se snažil vyvrátit tvrzení, že v USA vládne svého druhu fašistická vláda. »Pokud jde o fašismus, musíme být přesní v definici. Imperialismus a kapitalismus v USA vykořisťují, ale není to fašismus,« trval na svém a doložil to například tím, že v USA existuje malá, ale legální komunistická strana, že lidé mají svobodu slova a mohou zveřejňovat své názory. Do jaké míry se však tyto dostanou do mediálního mainstreamu, nekonkretizoval… Mccarthismus byl poražen instrumenty zakotvenými v americké ústavě, podotkl. »I v době vražd černošských vůdců jsme nebyli fašistickou diktaturou.«

            Odmítl také některé z názorů levicového režiséra Olivera Stonea, zkoncentrované do seriálu Americké století, nemáme prý podléhat spekulativním teoriím. Také se nedomnívá, že by současná běženecká vlna byla někým organizována, souvislost s válkami vidí, ale zdali i s tím, kdo je vyvolává, to nebylo zřejmé.

            Zásadní byla otázka, proč musí mít USA tolik vojenských základen na cizích územích po celém světě. »Jako imperiální velmoc musí USA ukazovat svou moc a také proto, že vojensko-průmyslový komplex je důležitou součástí amerického hospodářství,« zněla jeho odpověď. Pokud jde o americké bombardování Jugoslávie a současné vyzbrojování Pobaltí a zemí obkličujících Rusko, je to podle Harrise evidentní snaha dostat tyto země pod vliv USA. »Byl jsem zde, když proběhla 28. září demonstrace proti NATO. Tleskám vám za to!« dal najevo své preference.

            USA musí »zasahovat«

            Na otázku našeho listu, zdali běžní občané Spojených států jsou pro války, ubezpečil, že většina nechce americké jednotky v Iráku, Sýrii, na Ukrajině…, i když jsou běžní Američané přesvědčeni, že například Saddám Husajn byl špatný.

            Právě ze vzájemné výměny názorů vyplynuly jisté rozdíly ve vnímání bolestí světa. Tak jak jsou čeští levicově smýšlející lidé jednoznačně protiválečně naladěni a nechtějí žádné angažmá mocností, zejména USA a NATO, ve válkách či jejich přípravách, Harris vysvětloval, že války, ač nemorální, jsou USA vedeny z toho důvodu, že tato země reprezentuje »demokratickou alternativu«, a tudíž »musíme zasahovat«. Odmítl často uváděnou tezi, že Americe jde o chaos ve světě – prý nikoli, američtí politici jdou do válek proto, že chtějí zvítězit, i když se jim nedaří… »Pokud prohrají, zaplatí to ti, co prohráli.«

            USA podle něho nepodporují IS přímo, a souhlasí, aby počínání Bushe, Blaira ad. bylo označeno za zločiny a aby tito politici, kteří uskutečnili invazi do Iráku, stanuli před mezinárodním soudním tribunálem. Chyba… to je jen termín elit, zdůraznil profesor.

            Odmítl také TTIP jako »strašnou smlouvu« a na otázku ke Kubě uvedl, že americká administrativa pochopila, že bojkot Ostrova svobody selhal. Proto zvolila novou strategii: zahrnout Kubu transnacionálním kapitálem. Profesor naznačil, že z toho vyplynou pro kubánské vedení problémy.