O D K A Z Y na zájmové weby
OV KSČM P Í S E K
OV KSČM Písek, Žižkova třída 23/198,39701 Písek
tel: 382215101, 383835721
předseda: Jiří Lejčar
email: ovpisek@kscm.cz
.jpg){kind=small}
Aktuality z KSČM
Doporučené tituly a levicová literatura
Zpět na seznam
Válka - Oskar Krejčí
(12.11.2010)
Nakladatelství Professional Publishing vydalo tento týden novou knihu politologa Oskara Krejčího s prostým názvem Válka. Přinášíme ukázku z této útlé knihy.
UKÁZKA Z KNIHY
..."Několik dní poté, kdy se Česká republika stala členem NATO, zapojila se do války aliance proti Jugoslávii. Od té doby se vojáci Armády ČR zúčastnili a účastní dalších vojenských misí – a to i v zemích, s nimiž Česko nikdy nemělo žádné vážné spory či je s nimi dokonce vázalo mnohaleté přátelství.
Česko nemá imperiální či koloniální minulost. Může se chlubit i tím, že součástí její politické kultury je výrazný antimilitarismus. Tyto přednosti se na počátku 21. století snadno mohou změnit v nevýhodu: jelikož Česko nemá dobyvačnou minulost, postrádá i tradici intelektuálních sporů o válce. Je tudíž nutné udělat vše pro to, aby diskuse na toto téma byla zahájena"...
..." A tak se pro prohrávající mocnosti stalo nakonec nejobtížnějším úkolem, jak alespoň trochu se ctí z konfliktu odejít. Přitom již NiccolòMachiavelli v Rozpravách o prvních deseti knihách Tita Livia varoval, že "ze všech možných situací je pro panovníka i pro republiku nejhorší taková, kdy za válečného konfliktu není pro stát únosné dál ve válce pokračovat ani přijmout mír… Do podobné situace se však státy dostávají jen a jen vlastní vinou, diplomatickou neobratností nebo přeceňováním svých sil." A na jiném místě pak dodal: "Každý může začít válku, kdy se mu zachce, ale její skončení už nikdy není otázkou vůle jen jedné strany." (MACHIAVELLI, Niccolò: Úvahy o vládnutí a o vojenství. Praha: Naše vojsko, 1986, s. 287, 288 a 274.)
Lze samozřejmě uvést příklady, kdy mocnosti v omezené válce zvítězily. Například intervence USA na Grenadě (1983) nejenže načas zastavila šíření socialismu v Karibské oblasti, ale napomohla i překonání vietnamského syndromu. Obdobně v gruzínsko-ruské válce (2008) ztratily během několika dní jednotky gruzínské armády iniciativu, kterou měly při zahájení útoku na hlavní město Jižní Osetie, a válka skončila vítězstvím Ruska.
Je však zřejmé, že nová teorie omezené války není všelék, neznamená automatické vítězství silnějšího. Dostatečně odhodlaný protivník dokáže nalézt hranici, za níž je pro mocnost neúnosné navyšovat vlastní materiální náklady a lidské ztráty. Kdy cíl ve válce se dostane do rozporu s měnícím se účelem války. Řečeno jinak, i při vojenské převaze pak dochází k porážkám v politickém konfliktu. Přes veškerou "racionalizaci", kterou idea omezené války vnesla do válčení a zahraniční politiky po vzniku strategických zbraní, stále platí Clausewitzova slova, že "válka je oblast nejistoty; tři čtvrtiny toho, na čem se zakládá činnost ve válce, leží v mlze větší nebo menší nejistoty". (CLAUSEWITZ, Carl von: O válce. Praha: Academia, 2008, s. 51.)"...