KSČM

Českoslovenští a čeští prezidenti nebyli jednoduchými osobnostmi, nebývali pohodoví, ale často to byly osobnosti kontroverzní tak, jak byly pohnuté osudy naší republiky, prohlásil na dnešní vernisáži výstavy »Jedenáct prezidentů« v galerii Futury, a. s., předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip.

Zdůraznil, že jejich výrazná autorita mezi občany nevyplývala ze způsobu volby, ale právě z jejich činnosti a působení, přičemž vzpomenul Tomáše Garrigua Masaryka, Edvarda Beneše, Klementa Gottwalda, Antonína Zápotockého, Gustáva Husáka a Ludvíka Svobodu.

Právě Svobodův život považuje Filip za svázaný s peripetiemi před a poválečného Československa (dodal, že 16. března bude v Hroznatíně otevřen jeho památník). Na rozbití ČSR koncem 30. let a ČSFR počátkem 90. let dokumentoval rozdílnost působení a zvládnutí situace Edvardem Benešem, resp. Václavem Havlem a Václavem Klausem - lze na tom vidět, kdo měl osud státu jen v ústech, ale nikoli již v činech.

Filip konstatoval velký vliv KSČ a KSČM na volbu prezidenta, ať již v r. 1935, po válce, nebo i po Listopadu včetně volby Miloše Zemana. Dle něho by si svůj podíl na volbě měla KSČM vybrat a účastnit se znovubudování českého státu.

Jaroslav Kojzar seznámil přítomné se snahou někdejšího pravicového předáka Karla Kramáře o obnovení království po rozpadu Rakousko-Uherska a jeho následnými prezidentskými ambicemi. Karel Mevald, jenž jako fotoreportér působil poblíž čtyř prezidentů, zavzpomínal na návštěvu Zápotockého v Kolíně, která se stala podnětem k obnovení činnosti Kmochovy kapely.