Seznam dvaceti jevů, které předcházely zániku Římské říše, sestavil významný britský historik Edward Gibbon v roce 1775. Hlavní Gibbonova teze říká, že o úpadek Říma se přičinila především postupná ztráta občanských hodnot obyvatel a jejich zpohodlnění. Dříve stmelující povinnosti jako obrana státu byly přenechány žoldnéřům barbarského původu, kterých postupně přibývalo, až získali nad Římany převahu. Na pádu Říma se podílelo i křesťanství, jež klade důraz na posmrtný život a oslabuje tak zájem o aktuální světské dění; opomenout nelze ani vpád Germánů.