KSČM

Pokud jde o připomínky sedmnáctého listopadu 1989, tak ty antikomunistické projevy některých politiků či takzvaných umělců jsou vyvolávány zcela uměle, aby zastřely problémy současné společnosti, a to, jak někteří politici vědomě obelhali občany této země. Pokud si vzpomínám, tak v té době bylo slibováno, že bude pokračovat socialismus, že tady nebude žádná nezaměstnanost a chudoba, a pokud se na to podíváme dnes, tak je tady sedm set tisíc nezaměstnaných, jsou tu žebráci, lidé bez domova, a to je důsledek toho, co tu předvedly předchozí vlády, zejména ta Nečasova.

Slibovali prosperitu, svobodu a demokracii. A když se na ta hesla podíváte, tak prosperita dopadla tak, že to co tu bylo vybudováno, tak rozprodali a rozkradli, a zisky jdou do zahraničí. Průmysl, zemědělství, to všechno bylo zlikvidováno, a velké fabriky, které byly zdrojem sociálního uspokojení obyvatel, a byla na ně navázána třeba i kultura, sport a zdravotnictví, to vše je pryč.

Pokud jde o tu demokracii, tak ta je tu jenom pro někoho, a svoboda, pokud jsou lidé závislí na tom, aby vůbec měli nějakou práci a uživili rodinu, je taky velmi pofidérní pojem.

Víte, já když se setkávám s lidmi, tak vidím, že naprosté většině tohoto národa se velmi výrazně zkomplikoval život. Jestli to někomu přineslo dobro, tak té menšině horních deseti tisíc. Ale těm dolním deseti milionům určitě ne.