Jan Ludvík je výzkumným pracovníkem Střediska bezpečnostní politiky CESES FSV UK. Zároveň vyučuje strategická studia a bezpečnostní politiku ČR na Katedře mezinárodních vztahů IPS FSV UK. Jeho působení na těchto školách může být skutečným bezpečnostním rizikem, pokud učí studenty tak, jak píše.
Prováděním denního monitoringu tisku často přijdu k zajímavým informacím v celém mediálním spektru a tak snad mohu porovnávat. Při této činnosti mně zaujal publikovaný rozhovor Miloslava Ransdorfa. Odtud moje úvaha a snad i návod pro mnohá vystoupení na stranických konferencích. Vyjádření, že nás v radikálnosti pohledů na současný i budoucí vývoj společnosti předbíhá veřejnost, již nelze členskou základnou přehlížet.
Na svém fcb. profilu uveřejnil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček přehlednou mapku. Vypovídá o tom, jak je to legalitou a legitimitou reálné výkonné moci. Z mapky vyplývá, že prezident je jediným skutečně demokraticky zvoleným politikem všemi lidmi. Zřejmě to pražskou kavárnu a sluníčka rozpaluje. Inu fakta jsou fakta a já dodávám nechť respektují vůli voličů a danou společenskou realitu.
Evropská komise s doporučení EP vyvíjí brutální nátlak (zde) na Maďarsko pod vedením Viktora Orbána pro údajné porušování lidských práv vůči migrantům. Ono to však asi nebude jen kvůli uprchlíkům. Například Maďarsko neuposlechlo nátlak unijních orgánů a uzavřelo dohodu s Ruskem o stavbě dalších dvou bloků jaderné elektrárny a hlavně usiluje o samostatnější politiku. A to se zřejmě neodpouští. Seznamme se také s názory Viktora Orbána na privatizaci východu.
V současné politické praxi GUE/NGL přešlapuje na místě a s ní levice obecně. Vyjadřuje se k okrajovým tématům a neřeší klíčová. Levicové hnutí obecně, jakož i KSČM potřebuje nové impulsy. Marxismus má znovu šanci a bude vystupovat jako dědic antiky a křesťanství. Jak vyřešit rozpor mezi možnostmi strany a tím, jak tyto možnosti naplňovat se zabývá Miloslav Ransdorf ve svém rozhovoru poskytnutém Parlamentním listům zde:
Pokud český byznys a politika letos měly svého Darth Vadera, byl jím právník Radek Pokorný. Na Temné straně Síly měl sice vážnou konkurenci v podobě Andreje Babiše, Zdeňka Bakaly, Petra Kellnera, Bohuslava Sobotky, Miloše Zemana a několika dalších, nikdo ale nesymbolizuje zákulisní zneužívání moci lépe.
Neziskový sektor-nevládní organizace se již dávno staly nástrojem neveřejné politiky USA. Nabídkou stáží a pomoci všeho druhu to začíná. Soustřeďuje se na země, kde USA usilují o posílení svého vlivu cestou utajených operací. Tak tomu je v poslední době na Ukrajině, Rusku, Euroasii a v řadě dalších zemí. Jednou z takových organizací je v ČR Člověk v tísni, ale není sama.
Den lidských práv se slaví každoročně na celém světě 10. prosince na počest přijetí Všeobecné deklarace lidských práv Valným shromážděním OSN v roce 1948. V roce 1950 prohlásila OSN tento den za Mezinárodní den lidských práv a tak se slaví dodnes.