OV KSČM P Í S E K

sídlo kscm

OV KSČM Písek, Žižkova třída 23/198,39701 Písek

tel: 382215101, 383835721

předseda: Jiří Lejčar

email: ovpisek@kscm.cz

Vratimov

NAVRCHOLU.cz

Z práce zastupitelů na kandidátce KSČM města Písek

Písek 27.3.2013 - Diskusní klub při OV KSČM se zaměřil na problémy financování měst a obcí

. (5.4.2013)

Komunisté berou vážně plnění svého volebního programu. V měsíci březnu např. diskutovali na téma "Problémy kolem financování měst a obcí". Cílem je reagovat na nová rozpočtová pravidla dělení daní, na nové poznatky a zkušenosti. Tím umožnit a udržet rozpočtové krytí akcí a činností volebního programu ve prospěch občanů.



PROBLÉMY KOLEM FINANCOVÁNÍ MĚST A OBCÍ

 

            Jedním z hlavních problémů, které trápí zastupitelstva měst a obcí, je nedostatek finančních prostředků zejména na rozvoj infrastruktury obce či města. Obcím se nedostává dostatek financí na různé investiční akce a bez pomoci státu nejsou obce schopny samy ze svých rozpočtů pokrýt akce vyžadující náročnější investice. Zvláště se to týká menších obcí. V posledních letech se situace ještě zhoršila, neboť vzhledem k poměrně hluboké ekonomické krizi obce a města přišly na daňových příjmech odhadem v souhrnu o nejméně 30 miliard korun. Vždyť daňové výnosy obcí se za dva roky za sebou propadly v souhrnu o více než 20% ( z toho dvěma třetinám obcí o 20%  a více než desetině obcí příjmy propadly až o 40%), a už tak napjaté obecní rozpočty se dostaly pod velký tlak. V mnoha městech a obcích hrozí výrazné omezení nebo úplné zastavení plánovaných investic jen na ty nezbytně nutné nebo spolufinancované z dotací, omezování úklidu nebo omezení údržby veřejné zeleně.

 

            Obce tento nedostatek finančních zdrojů řeší růstem své úvěrové zadluženosti. Ta už republikově (6246 obcí) překročila výrazně 80 miliard korun. Úvěry jsou směrovány zejména na rekonstrukce a výstavbu technické infrastruktury, na předfinancování investičních projektů spolufinancovaných z fondů EU a na regeneraci a výstavbu bytového fondu. Obce tyto úvěrové zdroje rovněž používají na rekonstrukce a rozšíření skol, sportovních areálů a jiné občanské vybavenosti. Co se týče podmínek úvěrů, tak obvykle jsou úročeny do pěti či šesti procent, a u více než poloviny nebylo vyžadováno ručení, a pokud ano, tak se vztahuje na budoucí příjmy obce.

 

            Tempo zadlužování obcí a krajů začalo rapidně vzrůstat. V kritické situaci se podle odborných odhadů nachází přibližně 900 (především menších) obcí. A malým obcím v Česku, které se příliš zadlužily, hrozí bankroty. Na konci listopadu loňského roku se objevila informace, že ministerstva vnitra a financí chystají zákon, podle kterého by mohly zadlužené obce vyhlásit bankrot. Dosud to mohly učinit jen firmy nebo fyzické osoby. Obce by po „zbankrotování“ nesměly mít zaměstnance a musely by rozprodat majetek. I občané by se ale na oddlužení obce museli podílet, třeba placením vyšší daně z nemovitosti nebo opravou chodníků. Předlužená obec bude muset předložit ministerstvu financí ozdravný program. Když se ho nepodaří do určité doby naplnit, do obce přijde nucený správce. Pokud i nucený správce konstatuje, že splacení obecních dluhů v rozumné době není možné, musí nastat insolvence.

 

Obec však nemůže prostě zaniknout ani splácet dluhy „do konce života“. Řešením insolvence by tak mohlo být sloučení s jinou obcí. Druhou variantou je pak ztráta možnosti obce řídit své záležitosti. Několik let by tak o financích v obci zřejmě spolurozhodoval někdo další, třeba větší obec nebo kraj. Mimochodem, takovéto pojetí připravovaného zákona má i souhlas Svazu měst a obcí, které zavedení „obecního bankrotu“ vítá. V současné době je známo, že existuje téměř 60 předlužených obcí zpravidla do tisícovky obyvatel.

 

            Pro menší obce je někdy řešením spojení s větší obcí, což se mimochodem v minulosti již osvědčilo a tzv. integrované obce měly větší možnosti svého rozvoje. Toto řešení však vyžaduje občanský souhlas v referendu. Svým způsobem jde o ztrátu samostatnosti, a proto je nutno k podobným krokům přistupovat zcela individuálně na základě důsledného vyhodnoceni všech pozitiv a negativ. Riziko předlužení nad dlouhodobou únosnost rozpočtu z daňových příjmů může vest i k prodeji majetku obce, pokud vůbec ještě nějaký vlastní, až po dosazení nuceného správce obce. Situace je o to složitější, že se velmi často mění po každých volbách, podle toho, jaká koaliční uskupení vzniknou a jaké jsou jejich priority a zájmová lobby, protože vždy z části musí převzít i závazky z minulého období.

 

V čem je změna při tvorbě rozpočtu obcí

 

             KSČM podpořila změny v rozpočtovém určení daní. Současně byly schváleny úpravy poplatků, které jsou zdrojem obecních příjmů. Celkem se obcím přidalo 12 miliard korun, o které se ale snížil státní fond dotačních prostředků na regionální a obecní projekty. Jejich výplata je však závislá na výběru daní. Vylepšení pocítí zejména obce od 500 do 50 tisíc obyvatel. Zvýšil se příspěvek na občany z 6 na 9 tisíc Kč. Podle tisku to má dělat např. v Čížové 1 mil. 960 tisíc, v Protivíně 10 až 13 milionů, v Písku 25 až 29 milionů korun. Byla upravena dotace pro obce se základní školou. Sousední obce, kde škola není, již nemusí na své žáky přispívat. Bylo umožněno pro zlepšení rozpočtů zvýšení daní z nemovitosti a poplatků ze psů. Byla upravena možnost zvýšení poplatků za svoz tříděného a netříděného odpadu podle trvale bydlících, ale i chalupářů, chatařů a cizinců.Obce do pěti tisíc obyvatel mají nadále potíže s rozpočtem. Dále trvají problémy s vysokými náklady na provoz obce. Chybí prostředky na zpracování projektů, oponentních posudků a s předfinancováním jako podmínky dotací.

 

            Rozhodnutí o snížení prostředků na regionální rozvoj mění vláda svůj závazek na spolufinancování projektů v regionech ve výši 7,5%. Rozpočet obcí značně zatěžuje i to, že platí DPH i z obdržených dotací.

 

Vliv státní správy na hospodaření obcí a jejich rozpočtové možnosti

 

            Po zrušení okresů a vytvoření 14 ti krajů máme v ČR 6246 obcí s přenesenou odpovědností v základním rozsahu. 1230 obcí plní úkoly matričních úřadů a u 618 jsou zřízeny stavební úřady (HaNo 29. 1. 2013). Státní správa na základě zákona o přenesení odpovědnosti je přenesena na samosprávné orgány. Stát obcím ukládá povinnosti a objednává si u nich službu. Za tuto činnost by měl platit. Obce dostávají ze státního rozpočtu příspěvek, který tuto činnost nepokrývá. Všichni vědí, že obce jsou nuceny tuto činnost hradit ze svých rozpočtů. Opakované stížnosti na nedofinancování výkonů státní správy vedly v minulém roce k upřesnění rozpočtového dělení (mění se jen dělení stejné částky).

 

            Připravuje se proto analýza ekonomické a právní úpravy výkonu státní správy. Její projednávání ukazuje:

 

·         chybí analýza jaké výhody a nevýhody přineslo zrušení okresů a zřízení karajů

 

·         nejsou údaje o tom, kolik stojí výkon jednotlivých činností, které občané nejvíce potřebují

 

·         asociace krajů uvádí při jednání s vládou, že stát krajům hradí jen 65% nákladů státní správy

 

Bylo dohodnuto plné pokrytí od roku 2015 (HaNo 22. 1. 2013).

 

Vliv státní správy na hospodaření obcí

 

            Před vstupem ČR do EU byl na základě požadavku projednán zákon o státní službě, jeho realizace byla až doposud pozastavena

 

To má za následek:

 

·         náklady na státní správu stouply za poslední roky několikanásobně

 

·         velký rozsah státní správy, úředníků a nákladů na jejich činnost a zabezpečení

 

·         na úřadech není kariérní řád, časté změny podle výsledků voleb a závislost úředníků na politicích

 

·         klesá profesní připravenost státní správy

 

·         ve městech a obcích roste tlak na privatizaci služeb a nárůst administrativní činnosti

 

            Prohlášení starostů měst a obcí požaduje od vlády přehodnocení plánovaných opatření. K 1. 1. 2015 se připravuje:

 

·         zrušení matrik a stavebních úřadů, současně se připravuje rušení poštovních úřadů (např. zrušení matrik přinese potíže s ověřováním podpisů a listin, včetně konání svateb)

 

·         pověřené obce požadují možnost vydávat občanské průkazy, nadále vydávat rybářské lístky, povolení na budování studní a kácení dřevin

 

            Tato opatření vzdalují výkon státní správy občanům. Např. má být zrušeno 618 stavebních úřadů, jen aby se ušetřily peníze státu, ale ne lidem. V současnosti je též připravován zákon k omezení prodeje krajského a obecního majetku (jen ve formě veřejné dražby).

 

            Praktiky současné vlády se negativně promítají do života měst a obcí, jejich orgánů a úřadů:

 

·         korupční prostředí při sjednávání dotačních titulů

 

·         vyvádění peněz z projektů financovaných EU, státem nebo krajem (financování politických stran, vlivných osob apod.)

 

·         dobře finančně ohodnocené místo v soukromém sektoru jako protislužba nebo umístění v DR a SR (nemusíme jít daleko: v Písku dobrá místa pro bývalé starosty na základě dříve realizovaných velkých invest. akcí)

 

·         negativním jevem je také enormní zadávání nejrůznějších studií, expertiz firmám a to i v činnostech, které by měl zabezpečovat pracovník úřadu

 

·         rostoucí náklady zaznamenáváme také u zpracování projektů na přestavbu nejrůznějších zařízení, kde toto není momentálně potřebné.

 

            Velice problematickou kapitolou jsou pro obce a města dotační prostředky. Už sám princip, kdy musíme do společného banku EU odvést obrovské příspěvky, abychom si pak mohli složitě žádat, je krutý. Naše potřeby se rozcházejí s diktátem bruselských úředníků a my dostáváme řadu dotací do oblastí, kde je nyní nepotřebujeme. Navíc složitý proces k žadateli spolkne obrovské finanční prostředky Zastupitelstva měst a obcí hlídají dotační programy, věnují značné částky na studie, projekty, zpracování žádostí a při tom neví jak dopadnou a zda nevyhodili desítky, stovky tisíc zbytečně. A pak následuje problém předfinancování. Hlavně, že při zdařilém dokončení musí světu oznámit památeční tabulí zásluhy EU.

 

            Ještě je potřeba uvést ještě jednu nepříjemnou stránku. Obcím se pochopitelně nelíbí, že mají platit DPH u projektů dotovaných EU. Prakticky to znamená, že nedostanou např. 90ti procentní dotaci, ale poníženou o DPH, tedy 70%. To je likvidační zejména pro malé obce.

 

Kraj i obce se lépe dohovoří i o případném spojení finančních prostředků zejména v rámci regionálního rozvoje. I pro letošní rok je v rámci kraje vyhlašován „Program obnovy venkova“. V tomto se počítá s dotacemi v částce 90 milionů korun. Z toho:

 

·         22 milionů na hospodaření v lesích

 

·         20 milionů na rozvoj venkova a krajiny

 

·         18 milionů pro podporu výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury

 

            Vyčleněné prostředky však nepokryjí všechny žádosti. Nyní však již o nich rozhodujeme prostřednictvím našich zástupců. O to větší útoky povede pravicová opozice proti každému rozhodnutí současného vedení krajského zastupitelstva.

 

Hlavní náměty v diskusních vystoupení:

 

- z veřejných zdrojů se dozvídáme, že je až 60% obcí a měst v ČR má rizikové finanční hospodaření. Týká se to také Písku? Člen finančního výboru v Písku na faktech odůvodnil, že toto zatím Písku nehrozí a že město Písek má finanční rezervy na výstavbu plaveckého bazénu, tak i na jiné projekty. Finanční prostředky jsou však omezené a v nejbližších letech nemůžeme počítat s žádnými mimořádnými zdroji. Zazněla i faktická  připomínka, že to je vlastně zásluhou prodeje tzv. "socialistických" bytů a za celou dobu prodeje bylo získána až jedna miliarda Kč. Tyto mimořádně získané finanční prostředky  za dobu 758 historii města nemělo k dispozici žádné vedení města. S ohledem na tyto prostředky jsou finanční rezervy města zase malé a musí se postupně hospodařit s větší obezřetností.

 

- ze zkušeností obce Kovářov je patrné, že dobrá podkladová příprava dotačních programů ještě nezabezpečuje souhlas nadřízených složek s odsouhlasením programů. Vynaložené finanční prostředky na přípravu jsou z rozpočtu obce a při neschválení programu  pak chybí pro jiné účely. Přitom příprava programů byla vždy v souladu s pravidly. Proto by snad bylo lepší přidělit účelovou dotaci v odsouhlaseném projektu přímo obci, která je schopna je  podle odsouhlasených  pravidel sama využít.

 

- poznatky z naučného a tématického zájezdu SRN a Švýcarska přiblížil zastupitel z Dobevi. Např. v SRN je osvědčená praxe, že obec-město vlastní vodovody a kanalizace, teplárny, čističku vody atd. Je zabezpečena lepší efektivnost hospodaření. Ke škodě věci tomu u vodovodů tak není v Písku  a teplárna Jitexu,a.s. není také ve vlastnictví města. Zkušenosti ze Švýcarska jsou rovněž inspirující. Např. právo na sociální dávku má občan až po 5 leté nepřetržité práci a práci nesmí odmítnout. Přidělený byt nesmí ničit, případné opravy a zničení si musí sám zabezpečit. Pokud ne tak nemá žádné právo na jakékoliv další bydlení péčí obce. Rovněž se přiklání k názoru, že je lépe přidělit dotační rozpočtové prostředky přímo schopné obci, která je využije lépe. Uznává, že takový přístup by měl být individuální.

 

- problémy s dodávkou vody za přijatelnou cenu a čistírnou vody v Písku pak přiblížil zastupitel města Písku. Složitost jednání je enormní a problémy byly založeny za minulých pravicových koalic. Platné smlouvy se musí dodržovat, byť jsou pro město nevýhodné.

 

   Problémy s plaveckým bazénem pak zatěžují celý rozhodovací proces města. Písecké referendum rozhodlo o jiném umístnění, přičemž jiné umístnění nebylo stanoveno. Na veřejnou výzvu města pak reagovalo je 14 respondentů. Devět z nich pak navrhuje umístnit plavecký bazén do areálu bývalých kasáren. S tím však zastupitel nesouhlasí. Jako důvod uvádí, že město zabezpečuje podmínky pro základní a pokračující plavecký výcvik dětem svých škol a škol přilehlého okolí. Výstavba v jiné lokalitě by byla o mnoho levnější. V areálu bývalých kasáren by město mohlo finančně dotovat soukromé podnikání v podnikatelském centru.

 

- o financování sportovní činnosti hovořil zastupitel města. Na faktech uvedl, že mnohé kritiky jsou jen z neznalosti problematiky a na číslech ukázal výše dotací mládeži do 19 let a dalším píseckým klubům a organizacím.

 

- další věcná a odborná diskuse pomohla funkcionářskému aktivu zorientovat se v problémech financování všech možných akcí a projektů obcí a měst minimálně a okresní i krajské úrovni.

 

Závěr: 

 

            Novelizace zákona o rozpočtovém určení daní přispěla ke zlepšení příjmů do obecních rozpočtů. Výše příspěvků je ale závislá na skutečném výběru daní. Tento je nižší a proto se krátí i příspěvky obcím. Stát nadále plně nehradí výkon přenesené odpovědnosti na kraje a obce. Tyto se hradí také z obecních rozpočtů. Obce, městyse a města jsou základním článkem veřejné správy. Jejich role je nezastupitelná. Mělo by platit, že vše, co není zákonem vymezeno jako státní správa, zůstává v rozhodující pravomoci samospráv obcí. Omezování pravomocí nebo likvidace prostoru pro jejich rozhodování pramení z nadřazování státní správy nad samosprávné orgány obcí. Odložení platnosti zákona o státní službě se nadále promítá ve změnách pracovníků podle volebních výsledků. Jde nám o to, aby při výkonu státní a obecní správy se jednalo se starosty a zastupiteli jako s rovnocennými funkcionáři a ne z hlediska za koho byli zvoleni. Nesouhlasíme, aby v rámci úspor se rušily matriky nebo stavební úřady, včetně úvah o slučování obcí. S tím souvisí i návrhy na rušení poštovních úřadů, sociálních zařízení apod. Plně podporujeme program rozvoje venkova a regionů. Máme však vážné výhrady k nárůstu administrativy při rozhodování o zahájení investičních akcí.

 

            Z těchto důvodů chce KSČM cestou zastupitelů, obcí a územně správních celků vyvolat další jednání a potřebný tlak na vládní orgány na spravedlivé požadavky všech obcí a ne jen veřejně vystupujících různých skupin starostů a nezávislých.

 

 

autor: Připravil jk
© KSČM 2003 - 2014. Všechna práva vyhrazena