OV KSČM P Í S E K

sídlo kscm

OV KSČM Písek, Žižkova třída 23/198,39701 Písek

tel: 382215101, 383835721

předseda: Jiří Lejčar

email: ovpisek@kscm.cz

Vratimov

NAVRCHOLU.cz

Písek KSČMHistorieK osvobození do 1945Na demarkační čáře Písek

Na demarkační čáře - Písek ( Mozaika událostí )

Na této stránce bedeme zveřejňovat denní události tak, jak jsme je zjistili z archivů, knihoven a rozhovorů s pamětníky.

Co předcházelo událostem v dubnu 1945

(16.4.2010)

Ø  2.Ukrajinský front /UF/ dokončil Bratislavsko-Brněnskou operaci 4.dubna byla osvobozena Bratislava, 26.dubna Brno.

4.UF dokončil Ostravskou operaci. 30.dubna vstoupila vojska do Ostravy po předchozím obchvatu města – Rudá armáda /RA/ uchránila tak naši velkou průmyslovou základnu.

Obě operace RA rozbily organizovanou obranu německých vojsk na našem území a urychlil se postup útvarů RA.

Ø  V severní části Německa zahájila RA závěrečný útok na Berlín. Operace se zúčastnila vojska  tří frontů (311 divizí). 16.dubna byl zahájen útok na Berlín.

Ø   Podle instrukce č.21 generála Eisenhowera stočily 17.dubna 3. a7.americká armáda /AA/ směr postupu na jih. Cílem bylo zhatit plán nacistů přesunout většinu zbývajících německých vojsk do hornatého prostoru Alp a tam vytvořit „Alpskou pevnost“. Odtud měla být vedena bojová činnost až do doby jimi předpokládaného střetu mezi sovětskou a západními armádami, potom se spojit s nimi ke společnému útoku na SSSR.

Tentýž den (17.dubna) žádal gen. Eisenhower velitele 3.AA gen. Pattona, aby dodržoval dohodnutou demarkační čáru na našich jihozápadních hranicích. Na území Čech měl vstoupit pouze omezeně k zabezpečení svého levého křídla.

Ø  Uskutečnily se tři nálety Spojeneckého letectva na Plzeň. 17., 18.a 25.dubna – největší byl ten poslední. 500 letadel 8.letecké armády bombardovalo hlavní nádraží, pivovar a obytné domy, hlavním cílem byly Škodovy závody, které byly ze ¾ zničeny. Svrženo bylo 638 tun bomb. Byl tak napraven neúspěch náletu z května 1943, kdy byla Škodovka poškozena jen nepatrně.

Ø  25.dubna se v Německu setkala na Labi u Torgau RA s americkými vojsky. Byly to jednotky 173.gard.pluku 5.gard.armády 1.UF a 69.pěší divize V.amerického sboru.

Ø  Podél čs. hranic postupovalo šest divizí 3.AA,  záhy posílených 4.obrněnou divizí. Obsadily šumavské průsmyky a při postupu průzkumu překročily jednotky útvarů gen. Pattona čs. hranice u Aše. Do města Aše vstoupily 20.dubna a do Chebu se probojovaly 26.dubna. Bylo to největší bojové střetnutí amerických jednotek na našem území. Padlo 46 amerických vojáků.

Ø  Na základě vzniklé situace na čs. jihozápadní hranici navrhl 30.dubna gen. Eisenhower posunutí demarkační linie. Podle dohody s velením RA byla nově stanovena na čáře Karlovy Vary-Plzeň-České Budějovice-Linec. S návrhem umožnit americkým vojskům postup ve středních Čechách až k Vltavě sovětské velení nesouhlasilo. Vojska mohla působit za demarkační linií do vzdálenosti 30km omezeným počtem zpravodajských a průzkumných jednotek.

Ø  Na území Čech se nacházelo 62 německých divizí pod velením gen. Schörnera. Na 900tisíc příslušníků wehrmachtu a útvarů SS soustředěných ve skupině „Mitte“mělo bránit „Českou pevnost“. 

                        - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Systematická perzekuce – pronásledování, zatýkání, věznění, mučení a popravy – to vše bylo zaměřeno především proti představitelům a vedoucím příslušníkům organizovaného odboje proti okupantům. Přesto se znovu a znovu odboj obnovoval.

 

V dubnu 1945 bylo ve městě Písku činných několik odbojových skupin.

Lenin

-   Členové KSČ v Písku obnovili na přelomu let 1943-44 činnost již čtvrtého vedení KSČ s krycím názvem  Lenin . V jeho čele byl prof. Miloslav Jirda. 

-  Skupina zvýšila svoji aktivitu od září 1944, kdy v novém vedení nahradili starší soudruhy postižené perzekucí, mladí komunisté: Tomáš Trávníček, František Polanský ml., Stanislav Zvoníček, A. Dvořák (Plampus) a další. 

-   Organizuje se nábor, šíří propagační materiál, buduje ilegální tiskárna (Josef Tejchmann, Ctirad John, Milan Vokroj), zajišťují se nejpotřebnější léčiva pro lékařskou pomoc v revoluci. Dalším úkolem je zpravodajská činnost, vyzbrojování členů a vytváření národních výborů.

-   Skupina odložila svoje krycí jméno a vystoupila oficiálně jako krajské, okresní a místní vedení KSČ. Rychlý běh událostí vedl k rozdělení úkolů:

     M. Jirda a T.Trávníček = politická jednání a jednání o vytváření národních výborů,

     F. Polanský ml.= organizační nástup strany v kraji okrese a místě,

     F. Polanský st.= bezpečnostní opatření,

     J. Tejchmann = tisková a propagační služba,

     St. Zvoníček = organizace mládeže.

 

Odboj čsl. mládeže

Také „Boj mládeže“, říkali jim „kluci z reálky“.

-   Původní skupinu“ Mládí“ vedl do svého zatčení prof. Joža Jaro. Přes mučení nikoho neprozradil, byl popraven v roce 1942. Mladí v roce 1944 obnovili činnost jako skupina „Odboj čsl. mládeže“.

-   Skupina si zachovala určitou samostatnost i po přechodu ke komunistickému odboji. Přeorganizovala se do systému buněk a stala se jádrem hnutí mládeže.  

-   Od listopadu1944 organizovali praktický výcvik se zbraněmi  - za pomoci tří rotných ze 4. hraničář. praporu  a tří nižších důstojníků 11. pěšího pluku. Výcvik probíhal tajně, v tzv. trojkách - byl tak nenápadný, včetně výcviku v pouličním boji. V půli března bylo připraveno přes 100 členů.

-   Začátkem dubna zřídili kancelář Revolučního svazu mládeže v budově reálky. (Vchod byl šikovně zvolen přes byt školníka Velíška a tam umístěn i sklad získaných zbraní).

-   Od začátku dubna skupina jedná s Maďary ze sanitního vlaku o předání zbraní - za záruku přesunu posádky  bez úhony do Maďarska.

-   Koncem dubna se sešli představitelé několika skupin mládeže a vytvořili organizaci jedinou. Vedoucími byli zvoleni Jaroslav Krejčí, Jiří Koudelka a Stanislav Zvoníček. Místním organizačním vedoucím se stal Tomáš Trávníček, krajským Frant. Polanský ml.

Bernard

-   Po rozsáhlém zatýkání a popravách byla v roce 1940 zastavena činnost „Obrany národa“. Obnovena byla na přelomu let 1944-45 ve čtyřech vojenských obvodech na okrese pod řízením plk. Karla Osvalda. Pátou částí organizace bylo velitelství v Písku, kde se příslušníci bývalého 11.pěšího pluku, 4.hraničářského praporu a dobrovolníci zorganizovali jako pohotovostní vojenský oddíl „Bernard“. Jejím velitelem se stal plk. Josef Poklop. Činnost organizace byla sice dobře promyšlena a zorganizována, chybělo však jedno: zbraně!

Hnutí za svobodu

-    Ilegální skupina sdružovala členy sociální demokracie, vedl ji prof. ing. Jaroslav Javůrek z  Obchod.akademie.  Dala si za úkol vydávat a rozšiřovat letáky, vyhledávat spojení s partyzány, podporovat perzekuované osoby, tvořit bojové skupiny, připravovat povstání a národní výbory.

-    J. Javůrek pověřil plk.K. Osvalda, reprezentanta legionářů, vedením vojenské organizace. Ten již koncem 1944 zainteresoval důvěryhodné důstojníky do práce v odboji. Podařilo se mu propojit kontakty s představiteli legionářů, učitelstva, tělovýchovných organizací, hasičů, železničářů a vládním vojskem.

                   - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Události ve městě

  • 23.4. obdržel mjr. Ladislav Komorád poštou pověření Fierlingerovy vlády k ustavení revolučních národních výborů. Vzniklá čs. vláda v Košicích již 4. dubna přijala vládní program a podle něj se nositelem státní moci měly stát tyto národní výbory.
  • Lad. Komorád navázal kontakty s představiteli odbojových skupin a politických a společenských organizací. Jednal samozřejmě se zástupci skupin Lenin(KSČ), Odboj čsl.mládeže, Hnutí za svobodu (ČSSD) a vojenského oddílu Bernard. Ještě 23.4. byla dohodnuta spolupráce a začala příprava na vytvoření revolučních národních výborů – okresního (RONV) a městského (RMNV).

·         29.4., neděle - hloubkaři provedli nejprudší nálet na Písek - cílem bylo nádraží, kde na slepé koleji stál maďarský sanitní vlak a v 16 hod. při dalších náletech byla cílem i rourovna, která byla z větší části zničena. Celá sanitní kolona se pak přestěhovala do reálky a později do měšťanské školy na Pražské.

·         Veškeré školy a tabáková továrna byly přeměněny v nemocnice. Několik měsíců stál na zastávce Písek-město německý sanitní vlak, přeplněný těžce raněnými německými vojáky. Vzduch v okolí byl znečištěn jejich výkaly mezi kolejemi. Vedle stál ještě německý pancéřový vlak, zamaskovaný shora chvojím proti pozorování hloubkových letců.

·         V Písku nastala složitá situace - přes město utíkali běženci a první ustupující německé jednotky. Přes Vltavu byly v délce 80km jen podolské mosty a na Otavě pouze dva mosty v Písku. Přes ně se daly do pohybu desetitisíce běženců a německé jednotky, včetně SS, v plné zbroji - vzdát se vojskům 3.AA. Mimo to byly na Ptáčkovně a na přístupech k městu budovány obranné zátarasy, což svědčilo o záměru Němců o Písek bojovat.

 

                             demarkační čára

© KSČM 2003 - 2014. Všechna práva vyhrazena