KSČM

Dekret č. 5/1945 Sb.

o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organisací a ústavů. (vydaný 19. května 1945)

Povaha dekretu je rehabilitační a restituční. Dekret stanovil:

                                                                           § 1

Jakékoliv majetkové převody a jakákoliv majetkově-právní jednání, ať se týkají majetku movitého či nemovitého, veřejného či soukromého, jsou neplatná, pokud byla uzavřena po 29. září 1938 pod tlakem okupace nebo národní, rasové nebo politické persekuce. 

Dekret č. 12/1945 Sb.

o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa. (vydaný 21. června 1945).

Paragraf 1 tohoto dekretu zní:

                                                                          § 1

(1) S okamžitou platností a bez náhrady se konfiskuje pro účely pozemkové reformy zemědělský majetek, jenž je ve vlastnictví:

    a) všech osob německé a maďarské národnosti, bez ohledu na státní příslušnost,

    b) zrádců a nepřátel republiky jakékoliv národnosti a státní příslušnosti, projevivších toto nepřátelství zejména za krise a války v letech 1938 až 1945,

    c) akciových a jiných společností a korporací, jejichž správa úmyslně a záměrně sloužila německému vedení války nebo fašistickým a nacistickým účelům.

Vyňaty byly jen ty fysické osoby, které se "aktivně zúčastnily boje za zachování celistvosti a osvobození Československé republiky".

Kritérium národnosti bylo upraveno v § 2:

                                                                            § 2

(1)   Za osoby národnosti německé nebo maďarské jest považovati osoby, které při kterémkoliv sčítání lidu od roku 1929 se přihlásily k německé nebo maďarské národnosti nebo se staly členy národních skupin nebo útvarů nebo politických stran, sdružujících osoby německé nebo maďarské národnosti. 

Dekret č. 27/1945 Sb.

o jednotném řízení vnitřního osídlení. (vydaný 17. července 1945)

Byly jim ustaveny osidlovací úřady v Praze a Bratislavě. Pozoruhodný na tomto – dosud platném – dekretu je pouze jeho § 1, který zní:

                                                                         § 1

Vnitřním osídlením se rozumí soubor všech opatření, kterými se podle zvláštních předpisů o tom vydaných má dosáhnouti navrácení všech oblastí Československé republiky původnímu slovanskému živlu. 

Dekret č. 108/1945 Sb.

o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy. (vydaný 25. října 1945)

Tímto dekretem byl bez náhrady konfiskován veškerý majetek ve vlastnictví Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů. Ustanovení § 1 tohoto dekretu zní:

                                                                         § 1

(1) Konfiskuje se bez náhrady - pokud se tak již nestalo - pro Československou republiku majetek nemovitý i movitý, zejména i majetková práva (jako pohledávky, cenné papíry, vklady, práva nehmotná), který ke dni faktického skončení německé a maďarské okupace byl nebo ještě jest ve vlastnictví:

1. Německé říše, Království maďarského, osob veřejného práva podle německého nebo maďarského práva, německé strany nacistické, politických stran maďarských a jiných útvarů, organisací, podniků, zařízení, osobních sdružení, fondů a účelových jmění těchto režimů nebo s nimi souvisících, jakož i jiných německých nebo maďarských osob právnických, nebo

2. osob fysických národnosti německé nebo maďarské, s výjimkou osob, které prokáží, že zůstaly věrny Československé republice, nikdy se neprovinily proti národům českému a slovenskému a buď se činně zúčastnily boje za její osvobození, nebo trpěly pod nacistickým nebo fašistickým terorem, nebo

3. osob fysických, které vyvíjely činnost proti státní svrchovanosti, samostatnosti, celistvosti, demokraticko-republikánské státní formě, bezpečnosti a obraně Československé republiky, které k takové činnosti podněcovaly nebo jiné osoby svésti hleděly, záměrně podporovaly jakýmkoli způsobem německé nebo maďarské okupanty, nebo které v době zvýšeného ohrožení republiky (§ 18 dekretu presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech) nadržovaly germanisaci nebo maďarisaci na území Československé republiky nebo se chovaly nepřátelsky k Československé republice nebo k českému nebo slovenskému národu, jakož i fysických nebo právnických osob, které strpěly takovou činnost u osob spravujících jejich majetek nebo podnik.

(2) Konfiskaci podléhá rovněž veškerý majetek, který náležel v době po 29. září 1938 subjektům uvedeným v odstavci 1 a byl v době rozhodné podle odstavce 1, věta první, po případě je ještě, ve vlastnictví osob, v jejichž rukou by konfiskaci nepodléhal, leč by podrobení takového majetku konfiskaci neodpovídalo zásadám slušnosti.

(3) O tom, jsou-li splněny podmínky pro konfiskaci podle tohoto dekretu, rozhoduje příslušný okresní národní výbor. Rozhodnutí lze doručiti veřejnou vyhláškou, i když nejsou splněny předpoklady § 33 vládního nařízení ze dne 13. ledna 1928, č. 8 Sb., o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů (správním řízení). Z rozhodnutí okresního národního výboru lze se odvolati k zemskému národnímu výboru (na Slovensku k příslušnému orgánu Slovenské národní rady). Ministr vnitra může způsob rozhodování podle tohoto odstavce blíže upraviti směrnicemi.

Vyňat měl být nezbytně potřebný osobní majetek (oděv, peřiny, prádlo apod.). Dekret fakticky postihoval pouze movitý majetek, nemovitosti byly konfiskovány již dekretem č. 12/1945 Sb.

Ústavní dekret č. 137/1945 Sb.

o zajištění osob, které byly považovány za státně nespolehlivé, v době revoluční. (vydaný 27. října 1945)

Tento ústavní dekret prohlásil za zákonné omezení osobní svobody státně nespolehlivých osob:

                                                                        § 1

Zajištění osob, které byly považovány za státně nespolehlivé, úřady nebo orgány republiky i mimo případy zákonem dovolené nebo prodloužení jich zatímního zajištění (vazby) přes dobu přípustnou podle zákona se prohlašuje za zákonné. Osoby tyto nemají z důvodu tohoto svého zajištění nebo prodloužení zatímního zajištění přes dobu přípustnou podle zákona nárok na náhradu škody. 

Dekret č. 138/1945 Sb.

o trestání některých provinění proti národní cti. (vydaný 27. října 1945)

Je zvaný též malý retribuční dekret nebo malý dekret, je jedním z tzv. retribučních dekretů, které byly vydány v roce 1945 za účelem přísnějšího potrestání zločinů okupantů, kolaborantů a domácích zrádců a zároveň umožnily retroaktivně postihnout i další činy, které podle dosavadního československého práva trestné nebyly.

Účelem malého dekretu bylo umožnit stíhání a potrestání i méně závažných činů, než jakými se zabývaly mimořádné lidové soudy. Na rozdíl od jiných, známějších retribučních dekretů, malý dekret spadal do oblasti správního práva a jeho ustanovení prováděly národní výbory na úrovni okresů.

Dekret stanovil:

                                                                        § 1

(1) Kdo v době zvýšeného ohrožení republiky (§ 18 dekretu presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech) nepřístojným chováním, urážejícím národní cítění českého nebo slovenského lidu, vzbudil veřejné pohoršení, bude potrestán – nejde-li o čin soudně trestný – okresním národním výborem vězením do jednoho roku nebo pokutou do 1 000 000 Kčs nebo veřejným pokáráním nebo dvěma nebo všemi těmito tresty.