OV KSČM Písek, Žižkova třída 23/198,39701 Písek
tel: 382215101, 383835721
předseda: Jiří Lejčar
email: ovpisek@kscm.cz
Rozhovor s Tomášem Ježkem v Ekonomu:
„Po skončení kuponové privatizace, když vznikl kapitálový trh a začaly fungovat privatizační fondy. Tam je zakopaný pes. Klíčový zákon o investičních společnostech a investičních fondech z roku 1992 byl úmyslně pokažen…“ Na otázku, kdo ho pokazil, odpovídá: „Václav Klaus, Dušan Tříska a Vladimír Rudlovčák na federálním ministerstvu financí. Šlo o takový ďábelský detail…. Celý článek ke stažení zde:Věnuji všem, kdož hledají pravdu.
…"dějiny nelze moralizovat, stěžovat si na ty či ony formy jejich průběhu, hodnotit je z hlediska viny, hříchu a pokání za to, k čemu došlo, či co se neuskutečnilo. Nad dějinami nelze vynášet rozsudky, ale pochopit je v zájmu a pro potřeby dneška a zítřka"…
Celé vydání této historické analýzy bylo ihned rozebráno, nelze je koupit na knižním trhu a dotisk se zatím neplánuje. Se svolením autora nabízíme v plné znění 248 stran ve formátu pdf. Celý text zde a také zde:
13. schůze Výkonného výboru ÚV KSČM, Praha, 7. června 2013. Stanovisko Výkonného výboru ÚV KSČM k povodním, lidské solidaritě a nepřipravenosti vlády.
…"Lítost, kterou svým projevem premiér Nečas v Bavorském zemském sněmu dal najevo, doslova ze židlí nadzvedla nejen členy Českého svazu bojovníků za svobodu, ale také řadu dalších občanů. Zejména jeho slova o poválečném vyhánění. Když jsme proti tomu letos 22. února veřejně důrazně protestovali, tázali jsme se pana premiéra, kdo mu dal mandát se takto za nás, občany České republiky vyjadřovat. Nepovažoval za nutné nám odpovědět"...
..."S připomínkou konce druhé světové války se v médiích objevují různé články, bohužel, zhusta psané z ahistorického pohledu. Bez znalostí souvislostí a reálií té doby. Před nedávnem se jeden takový objevil v Lidových novinách. Jeho autor v něm mimo jiné žádá naši důraznou omluvu za podle něj nespravedlivé poválečné vyhnání německého obyvatelstva z českého pohraničí. Čtenáře vybízí, aby si představili vlastní rodinu v situaci vyháněných Němců, kteří se museli sbalit pár věcí, opustit dům, pole, na němž pracovali a odejít z osvobozeného Československa"...
Jan Drda, prozaik, novinář, dramatik a filmový scénárista, autor moderních pohádek, se narodil 4. dubna 1915 v Příbrami. Pocházel z velmi chudé rodiny, brzy mu zemřela matka. Značný vliv na Drdu měla jeho babička, vypravěčka lidových pohádek a příběhů. Jan Drda vystudoval příbramské gymnázium. Od roku 1932 publikoval ve Studentském časopise. V letech 1934 – 38 studoval na FF UK v Praze srovnávací dějiny literatur a klasickou filologii. V listopadu 1970 v Dobříši zemřel. Čtěte ve formátu pdf zde:
…" Krátko před obedom ma o prijatie naliehavo požiadal náčelník hlavnej správy rozviedky generál Karel Sochor. Věc byla závážná. V Delhi zmizol spravodajský dostojník rezidentúry Vlastimil Ludvík, inak zvaný Pantúček, legalizovaný na velvyslanectve ČSSR. Zrejme emigroval do Velkej Britanie, pretože už predtým - a jako sa ukázalo odovodnnene - ho podozrievali zo spolupráce s MI6. Tak som mal o najbliřší program dňa postarané"
Uctívají památku Rudoarmějců. Tento nápis je vytesán do pamětní desky společného pohřebiště 150 – 160 rudoarmějců ve Vranově. Uctění památky rudoarmějců si každoročně připomínají komunisté Jihočeského kraje. Fotogalerie a videozáznam zde: